Táborový deník 2001 - neděle 1.7.

V neděli jsem stával kolem sedmé hodiny. Měli přijet ostatní kluci (byl jsem na přípravě tábora). Ráno jsem dal Márovi dopis, který jsem napsal včera večer. Jel domů, a tak ho snadno dal do naší schránky. Než přijeli auta s klukama, tak jsme poprvé roztopili v peci. Míra říkal, že to Čingis nepřežije, že to byla vždycky jeho svátost, jako první zatopit v kamnech. Když konečně kluci přijeli, tak jsem Felixovi ukázal stan kde se má ubytovat. Pani Klímová mi dala taštičku od mamky a Šikula malou peněženku. Chtěl jsem jí dát batoh, aby ho odvezla domů, ale říkala, že ne, že mamka přijede odpoledne na kole. Pak byl takový malý nástupek. Vítek říkal, aby jsme rodičům poděkovali, že nás sem dovezli. Když rodiče odjeli, tak začal táborový život, šli jsme na dřevo. Hned u latrýn jsme s Márou a Koblem houpli jednu soušku, ale pořádnou. Já jsem se do lesa vracel dvakrát. Potom jsem nastoupil do služby v kuchyni, to je pojem sám o sobě. Vařili jsme slepičí polévku a kuře na paprice (slepici…). Když jsem odhazoval kompost o kus dál, tak jsem zahlédl dva slepýše. S Mírou jsme se je pokoušeli chytit, že je ukážeme klukům, ale utekli. Potom, když jsem z vidlí sundaval listí, tak jsem šáhl na něco divného, ucukl jsem v domnění, že je to zmije. Na vidlích byl napíchnutý slepýš. Míra ho hodil do řeky. Občas jsem musel zajít do kuchyně, mezitím, jsem dělal dřevo, psal deník, šel do vody bagrovat písek a šutry na molo, šel pomoct klukům hrabat trávu na hřišti. Vedoucí vzali úpravu hřiště na nohejbal, vybíjenou, hu-tu-tu-tu… důsledně a z hrozné dlouhé trávy udělali „bzukem“ krásnou třícentimetrovou rovnou travičku. Družina Žárovek dělala kůly na síť a dopoledne opravovala molo u kuchyně. Všechny lehára (polední klid a osobní volno) jsem strávil mytím hrnců. K večeři jsme vařili nudle s kakaem, cukrem a rozpuštěným máslem. Večer jsme s vedoucíma zahráli fotbal. Za vedoucí, ale hrál jenom Tlachal, Mája, Vítek a Patrik. Moc jsme si, ale nezahráli, protože v deseticentimetrové trávě to není ono. Nejdříve jsme měli převahu, ale potom vedoucí, pak přišel hrát i Čingis. Nakonec se řeklo „kdo dá gól, vyhrál“. Lukinka dal branku. Po hygieně byl večerní nástup. Při vlajce začal Čingis zpívat, tak jsme zpívali, i když ostatním se to moc nelíbilo. Ale já to mám taky rád, protože zpívat českou hymnu při sejmutí vlajky je čest. Úplně jsem zapomněl, že odpoledne se tu stavili rodiče na kolech. Jeli kolem a přivezli my některé věci o které jsem si napsal. Akorát se moc dobře neměli, protože, když byli na trase, tak sprchlo. Skoro nikdo nevěděl, že tu byli, protože ani akorát přijeli před tábor a já šel na záchod. Při odjezdu jsem mamce říkal, aby v neděli nezapomněla na ty nůžky a řekla, že už byly v tý taštičce ráno od pani Klímové. Po večerním nástupu jsem šel spát (teda všichni).