Táborový deník 2001 - pondělí 2.7. 

Včera večer jsem řekl Hrncovi, aby mě ráno na poslední hlídku vzbudil, že si napíši deník, a tak. Nakonec jsem do něj nenapsal skoro ani čárku. Alespoň jsme si roztopili v kamnech, stejně jsem měl za dvě hodiny službu v kuchyni. Pomalu jsme roztápěli a asi po hodině přišel Čingis, že se vzbudil jak na mě Hrnec volal, ale že prý k jemu stávání napomohl komár ve stanu, docela otravný. Tak jsme tak kecali o všem možném. Čingis si uvařil kafe, my přikládali do kamen a postavili na čaj, Třeba jsme se bavili o tom jak si v Kulturním domě nechali tvůrci akce Nikdo není dokonalý zaplatit za představení devadesát pět tisíc. Pak o historiích táborů, Čingis je už na 31. táboře. Potom o příbuzenstvu Hrnce, že ho Čingis zná,… Potom jsem došel vzbudit Medvěda, Píďu a ostatní kluky z kuchyňské služby. Na rozcvičku jsem jako služba v kuchyni nemusel, ale ostatní jo. Když Medvěd přivezl rohlíky, tak jsme je začali mazat paštikou z konzarvy. Kuchyňskou službu jsme měli až do oběda. Jako první služba na táboře jsme jí měli o jeden oběd déle. Dělali jsme bramborové knedlíky plněné masem, k tomu bylo zelí s cibulkou. Jeden knedlík mi při válení tradičně spadl. Po poledním klidu, pro mě umýváním hrnců, byla velká etapa celoroční hry Stopami statečných – Sajan.  Po poledním klidu byl nástup, tam nám Vítek všechno vysvětlil. Nejdříve přečetl úryvek z knížky o Sajanu. Pěkně jsme si na táborovém náměstíčku sedli a začal vysvětlovat. Spočívalo to v tom, že byli na nástěnce věci, zvlášť družiny a jednotlivci. Ty jsme si museli vzít s sebou. Úkol spočíval v tom, že jsme se museli přemístit ke stodole či seníku za řekou. Dva šli pěšky a dva přes řeku na kánoi. Já s Korbíkem jsme šli pěšky přes Borovanský most a Šikula s Felixem jeli lodí. Šikula loď táhl, Felix seděl. U stodoly bylo první překvapení, že tam byl oběšenej králík. Musel tam být už dlouho, protože byl už úplně bez masa, a tak… Nás, ale zajímalo něco jiného, museli jsme rozdělat oheň, uvařit polévku a postavit přístřešek odolný proti vodě, … Vybrali jsme si místo u takového malého pískoviště a vyrazili do lesíka na větve. Ale při cestě tam jsme s Korbíkem vzali a usekli v lesíku mezi silnicí a loukou pár dlouhých větví. Každý se divil co to tam kopu za díru, když jsem kopal ohniště, aby bylo závětří. Pak jsme šli na nějaké větve. Korbík začal něco stavět, nechal jsem to na něm. Nakonec jsme měli takové „rogalo“. Potom jsme nosili seno, řezali trávu, …  Nakonec jsme se ve spacácích pod přístřešek naskládali jako první. Polívka taky byla dobrá. Vedoucí taky stavili, používali jenom přírodní materiál! Měli jsme i problémy, Šikula se musel do tábora vrátit pro vodu na polívku…  Při zpáteční cestě jsem se nechal svést na lodi. V lodi s báglama jsem seděl já a Felix. Šikula nás táhnul. K večeři jsme měli chleby s rybí pomazánkou smíchanou s vajíčkem. Večer jsme měli „azimuťák“. Bylo jenom sedm stanovišť. Za pět minut jsem skončil pátý. Potom jsme už šli spát.