Táborový deník 2001 - sobota 7.7.

Tento den jsem si moc neužil, po včerejším netradičním dni jsme šli spát ve tři hodiny ráno. Mně se ani moc spát nechtělo, ale jak jsem později zjistil, tak to bylo jen zdání. Když Popelka šel na hlídku, tak jsem mu říkal, že mě může vzbudit až bude světlo, potřebuji si psát zápisník. Nakonec mě vzbudil přesně s koncem jeho hlídky a začátkem Dablovy hlídky. K mému překvapení jsem se i vzbudil. Rozdělali jsme si v kamnech, pěkně v teplíčku jsem si psal deník. Pak přišel pan Peterka, povídal jsem si s ním o všem možném, seděli jsme venku u stolu. Potom se začali pomalu budit i vedoucí, ale to až, tak po desáté hodině. V sedm ráno jsem vzbudil Meka, aby dojel pro rohlíky. Říkal, že o ničem neví, abych vzbudil Vítka, Vítek říkal abych vzbudil Kvíčalu. Kvíčala mi ještě skoro vynadal, že ho budím byl řádně rozespalý. Tak teda odjel, i když se mu asi moc nechtělo. Dabl potom šel spát. Pan Peterka si dělal kafe, Vítek si lehl ven, už bylo krásné, slunné dopoledne, takže se chtěl asi vyhřát. Než jsem se nadál, tak byla kuchyň plná vedoucích toužících po jídle. Potom se dokonce ve srubu odjevil hladový Dřímal, po něm Patrik… Vedoucí se mě ptali jestli taky chci něco k jídlu, ale já říkal, že si počkám, oni odvětili, že bude až oběd, ale dělali si legraci.Když už byli vzbuzeni všichni, tak mohlo být krátce před polednem. K snídani či obědu bylo bílé kafe nebo kakao, spíš to první. K tomu se v peci ohřáli, nebo spíše nahřáli starší rohlíky, aby byly měkčí. Potom už si toho moc nepamatuji, jednak z toho, že toto píši až ve středu, ale hlavně z toho, že jsem si potom šel nějak lehnout a spal až do sedmé hodiny večerní. Ale probudil jsem se před sedmou, prostě celé odpoledne. Vždy jsem se, ale na krátkou dobu probudil, takže vím, že u nás byli vodáci, kluci šli na chrust… Probudil jsem se akorát na večeři.